Rozhovor Rybičky 48

S novým školním rokem jsme získali nejen novou vychovatelku, ale s ní i nový předmět, kterým okrajově proplouváme školní družinou. Jde o mediální výchovu. Společně s informacemi o bulváru a jiných periodicích jsme se rozdělili do dvou skupin a stali se z nás redaktoři školních novin s originálním názvem: Originální školní noviny. Zde se měly každý měsíc objevit informace s fotkami z výletů, výstav, vzdělávacích návštěv a jiných aktivit, spojených s děním v naší škole.

Nakonec jsme se rozhodli šetřit naši planetu a místo tištěné formy využít webové stránky, které mají přeci jen lepší dosah. Paní vychovatelka prošla složitým školením od svého manžela a tím vznikl náš školní blog. Jako první jsme chtěli popsat každoroční akci: ,,Strašidelný mlýn“. Je pořádána na začátku každého školního roku. Konec strašidelné stezky je zakončen v Odráškově mlýně famózní děsuplnou podívanou a opékáním špekáčků.

Nakonec se naše první reportáž točila kolem známé kapely Rybičky 48. Ta měla vystoupení v nedaleké obci Konice 17. září 2021. Paní vychovatelce se podařilo, k jejímu překvapení, domluvit rozhovor se skupinou a sedmi redaktory z našich řad. Nad otázkami na tělo se potrápili všichni žáci. A co se sedmi vyvoleným redaktorům podařilo zjistit o zmíněné kapele? Nejen, že jsou to milí pánové, precizně připraveni na naše otázky (paní vychovatelka jim je totiž poslala dopředu), ale nejsou to žádné nafoukané hvězdy, které by na nás (malé človíčky) shlížely se shora. Prožili jsme téměř hodinu ve VIP stanu a skvěle jsme si pokecali a zasmáli se. Po rozhovorech proběhlo focení, podpisy, dostali jsme i drobné dárky, podepsaný plakát s věnováním pro naši školu, a dokonce se i kluci z kapely s námi rozdělili o ovocné občerstvení. Vitamínů totiž není nikdy dost. A zde je zmíněný rozhovor:

Jako první se o slovo přihlásil redaktor Štěpán Vilímek (2. ročník), který se již blíže s kapelou Rybičky 48 setkal na natáčení videoklipu ke Svatební hymně. Od Kuby Ryby se dozvěděl, že si kluci o sobě nemyslí, že by byli nějak moc slavní (jsou příliš skromní, pozn. redakce). S klukama hrají téměř dvacet let a ,,tzv. sláva“ se pomalinku nabalovala, takže si jí ani nevšimli. Kolem sebe mají pořád stejné přátelé. Jediné, co se změnilo je, že je občas na ulici někdo zastaví a chce se s nimi vyfotit. A to je docela milé. Na další otázku, zda-li se kluci z kapely mezi sebou někdy pohádali, odpovídal Petr Lebeda. Na začátku byly chvíle, kdy si museli vyjasnit, kdo co ke komu si smí dovolit. V životě by mělo být normální vyjasnit si priority. Pak už si na sebe lidi natolik zvyknou, že už se hlídat nemusí. Už přesně ví, co ten druhý cítí. Další otázku doprovázel velký smích. Na dotaz, kolik máte peněz, Kuba Ryba pohotově odpověděl, že si nechal peněženku v autě, tak neví. Vzápětí odpověď rozvedl. Kapela spolu hraje dvacet let, takže za tu dobu už nějaké peníze získali. Není to na koupi ostrova nebo helikoptéry, ale na obstarání jídla, pití, a aby měli kluci s rodinami kde bydlet, tak na to mají. Poslední otázka od Štěpi směřovala k bubeníkovi. Při dotazu: ,,V kolika letech začal bubeník bubnovat“, přestala naše vychovatelka dýchat. Všichni tři chlapci z našeho redaktorského týmu jsou začínající bubeníci (Kuba, Štěpán a malý Šimon, jehož tatínek je bubeníkem). Odpověď bubeníka Ondry? V deseti letech. Ufff, tak to kluci začali se seznamováním s paličkami zavčasu.

Jako druhá na řadu přišla redaktorka Anna Zapletalová (2. ročník). Anička se zeptala Kuby Ryby, jak se skamarádili. Ten odpověděl, že chtěl v Kutné Hoře sestavit kapelu a začal shánět muzikanty. Vyhlížel, vyhlížel až našel Peťu a Ondru, se kterými hrál deset až dvanáct let. Po těchto letech se jim podařilo najít výborného kytaristu- Brenyho ( Michal Brener). A tak se kluci našli. Na další otázku:,, Kde jsou Vaše rodiny, když koncertujete?“ odpovídal Kuba: ,,Většinou jsou doma. Ondra má teď malé dítě, já mám taky malý dítě, tak zůstávaj doma. Když máme nějaký koncert, který je poblíž domova, tak se přijedou na nás podívat.“ Poslední otázkou naší redaktorky  jsme se chtěli dozvědět, jakou mají kluci nejoblíbenější kapelu. Tak kromě sebe ještě Green Day, Chinaski a vlastně mají rádi všechno.

Další na řadu přišla nejmladší redaktorka- Alenka Zapletalová, která je zatím v tréninku, jelikož navštěvuje mateřskou školu ve Hvozdě. Alenka se Rybiček zeptala, jestli v dětství jezdili na tábory. Když byl Peťa malý, tak ho rodiče posílali na tábor každé prázdniny. Kuba byl na táboře pouze jednou, a to omylem na sportovním. Za každé sprosté slovo se dělalo dvacet sedů lehů. Vrátil se domů strašně hubený a už na žádný tábor nejel. To Ondra jezdil na tábory už od šesti let. Tresty byly prý všude stejné- kliky nebo dřepy. Peťa ještě navíc musel na táboře uklízet chatku starším táborníkům- což dle jeho slov hraničilo se šikanou.

Čtvrtá v pořadí, redaktorka Sofie Polesová (3. ročník), se ptala kapely na to, jaké kroužky v dětství navštěvovali? Bubeník Ondra chodil na bicí, do hudební nauky, hrát na klavír, na fotbal, skate, dokonce závodně tančil. Peťa navštěvoval rybářský kroužek, hudební nauku a byl skautem. Z Kuby chtěli mít rodiče sportovce, tak ho přihlásili na basket, fotbal, hokej a florbal. Ve všem vynikal až do svých deseti let, než potkal kytaru. Přirostla mu k srdci, vzdal se tak hokejky i kopaček. Breny žádný kroužek nenavštěvoval. Stavěl si doma Lego. Chvíli chodil hrát na kytaru, ale na tu ho učil hrát táta. Další dotaz směřoval k plným žaludkům. Myslíte si, že si kluci vaří na koncertech sami? No, jak kdo????. První se odpovědi chopil bubeník Ondra, který přiznal, že když koncertují nebo jsou na nahrávání, tak si sami nevaří. Na nedávném koncertě jim vařil manager a bylo to výborné. Občas se rád chytá kuchyně Kuba, který hodně vaří doma, jelikož manželku to moc nebaví. Peťa vaří rád doma i na cestách. Breny si koupí vakuovanou sekanou, a je spokojen.

Ve výslechu Rybiček pokračovala redaktorka Adéla Vilímková (4. ročník). Zeptala se na zapeklitou otázku, na niž si vzápětí odpověděla: ,,Proč číslo 48? Protože existuje 48 sprostých slov?“ Nejprve se kapela jmenovala Banánové rybičky. Jenže klukům chybělo to pověstné ,,erko“ , a kvůli již existujícímu televiznímu pořadu měli dva dny čas na opravu. Přemýšleli, potili se, nespali, nejedli…….až těsně před koncem limitu někdy nad ránem zjistili, že to číslo 48 je napsané hned na vrchu. Tak se podle toho pojmenovali. Paní vychovatelka hned kapele navrhla, že vznik čísla 48 zněl od dětí mnohem vtipněji a mohou tuto historku použít dál. Další Ádina otázka směřovala k jejímu velkému koníčku:,,Má někdo z vás doma psa? A chodí s ním na procházky? Cvičí agility?“ Peťa jednoho psa má. Breny se mazlí s kocourem. Kuba má psy hned čtyři. Vozí si je domů z dovolené místo přívěšků na krk nebo turistických známek. Kromě dvou našinců z útulku jsou jeho věrnými kamarády i dva cizinci ze Srí Lanky a z Thajska.

Náš nejmenší redaktor, Šimon Komínek (1. ročník), se zeptal na velice záludnou otázku ohledně oblíbenosti krupicové kaše. Ta je stále v kurzu. Kluci se rozmluvili o prapodivných receptech, které ani naše vychovatelka nezná. No řekněte, jedli jste někdy krupicovou kaši s lentilkami? Tuhle vytuněnou mňamku si v dětství užíval Peťa Lebeda. Jinak kromě Ondry milují krupici všichni, ale jedině s grankovým obličejem, pak hodně promíchat nebo vyjíst kakao a zbytek nechat. Zkrátka klasika.

Posledním dotazujícím se redaktorem byl Jakub Vysloužil (5. ročník). Původně si Kuba vylosoval otázky ohledně toho, jestli někdo z kapely nebral drogy nebo neseděl ve vězení. Nakonec své dotazy změnil. Z toho byla po celém rozhovoru smutná naše paní vychovatelka, která byla na odpovědi kluků z kapely velice zvědavá. Vzhledem k tomu, jak skvěle se připravili na tolik otázek na tělo, chtěla znát odpovědi na tyhle konkrétní dvě. Kluci by byli natolik připraveni, že i věci mimo zákon by z jejich podání vyzněly výchovně a edukačně (jo, tohle slovo nám poradila paní vychovatelka????). A na co že se to Kuba Vysloužil ptal?: ,,Jak bylo v Americe? “Rybičky 48 odpověděly: ,,Jeli jsme tam polopracovně, polovýlet. Dokonce tam s náma byl i náš manager. Parádní výlet, suprový, nezapomenutelný, užili jsme si to.“ Předposlední dotaz od Kuby byl na sport. A dopadl? No, posuďte sami čtenáři. Peťa vůbec nesportuje, protože sport a muzika nejdou dohromady. Breny dřív běhal, ale v současnosti se po pódiu naběhá až až.  Kuba si občas doma zacvičí, ale nepřehání to. Pořídil si long board, dvakrát si na něm rozbil pusu???? , a tím skončil. Jediný, kdo cvičí, je bubeník Ondra. Hlavně s činkama. Poslední otázka byla pivní. Kluci pivo nepijou. Jen jeden z nich si rád dopřeje Plzeň.

Paní vychovatelce se během focení podařilo zjistit, že Kuba Ryba se chtěl stát učitelem a hlásil se na pedagogické studium. Nevzali ho, neprošel přijímacím řízením skrz hudební výchovu. Je to paradox, ale ještě, že to tak dopadlo a můžeme si užívat tvorbu Rybiček 48.